Kalendář

P Ú S Č P S N
27
Červen v ŠD
28
Červen v ŠD
29
Červen v ŠD
Branný den
30
Červen v ŠD
Ukončení školního roku
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18
Příměstský letní tábor
Družinový příměstský tábor
19
Příměstský letní tábor
Družinový příměstský tábor
20
Příměstský letní tábor
Družinový příměstský tábor
21
Příměstský letní tábor
Družinový příměstský tábor
22
Příměstský letní tábor
Družinový příměstský tábor
23 24
25 26 27 28 29 30 31
Drobečková navigace

Úvod > Základní škola > Charakteristika školy > Historie školy > Historie do roku 1998

Historie do roku 1998



Škola v Hati má dlouhou a bohatou historii. Patří mezi jednu z nejstarších na Hlučínsku. Podle farní matriky lze od roku 1657 dokonce jmenovat i její učitelé, kteří byli zároveň v kostele varhaníky. Jako první se objevuje jméno Matyáše Lamly, v roce 1669 pak Jiřího Gajdy.

V roce 1825 byla postavena nová budova farní školy. Stála pod kostelem v místech, kde dnes stojí dům p. A. Hluchníka. V té době  se v ní učily děti z Hati, Darkovic a Vřesiny. Vyučovacím jazykem byla moravština. Na začátku 60.let 19.století byla škola v Hati dvoutřídní a měla 271 žáků. V roce 1873 došlo k oddělení školy od kostela. Škola v Hati přešla pod správu obce.

Od roku 1882 byly v Hati školy dvě:

Škola A na horní Hati - pod kostelem
  školní budova měla 2 učebny pro 4 třídy
  r.1887-140 žáků
  r.1890-162 žáků
  r.1895-202 žáků
   
Škola B na dolní Hati
  r.1886-107 žáků
  r.1889-120 žáků

V roce 1911 byla postavena nová škola na horní Hati (dnešní zdravotní středisko). Měla 4 učebny a 2 učitelské byty. 16.3.1923 byla Hať připojena k ČSR. Vyučování v českém jazyce bylo zahájeno 4.4.1923 a přechod z němčiny na češtinu byl poměrně hladký. 

28.11.1929 byla v Hati zřízena měšťanská škola. Od začátku se potýkala s nedostatkem tříd. Učilo se v podkroví, na staré faře, kde však nebyla kamna, a tak se žáci v zimě stěhovali ze třídy do tříd na obecní škole.

V roce 1931 byla do školy zavedena elektřina. O dva roky později, v roce 1933, najal stát 6 bytovou budovu, která náležela velkostatkáři Václavu Mackovi, a do ní se přestěhovala celá měšťanka. V této budově se pak vyučovalo až do roku 1968.

Prvním ředitelem měšťanské školy byl jmenován 13.12.1929 p.Josef Starý, do té doby odborný učitel v Petřkovicích. 20.1.1930 se zapsalo do této školy 39 žáků:

Z Hati  10 chlapců a 10 dívek
Z Darkovic 6 chlapců a 8 dívek
Z Šilheřovic 1 chlapec a 4 dívky 

Po Mnichovu 1938 připadla Hať opět k Německu a měšťanská škola byla zrušena, neboť říšskoněmecká školská soustava takovýto typ škol neměla. Žáci museli povinnou školní docházku dokončit na obecné škole – v němčině.

Změna vyučovacího jazyka byl jev, kterým v historii  museli haťští školáci projít celkem 4x.

V roce 1872 z moravštiny na němčinu
V roce 1923 z němčiny na češtinu
V roce 1938 z češtiny na němčinu
V roce 1945 z němčiny na češtinu

Fronta v dubnu 1945 značně poškodila budovy obou obecných škol v Hati.

První pololetí školního roku 1945/46 si žáci denně docházeli do školy bez oken pouze pro domácí úkoly. Vlastní výuka v opravených budovách byla zahájena teprve 7.1.1946.

Ředitelem obnovené měšťanské školy se stal Bohuslav Kubalec. Na školu bylo zapsáno v r. 1945/46  214 žáků z Hati, Darkovic a Šilheřovic.

V roce 1947/48 byla v 1.patře budovy pošty zřízena tělocvična.

Po únorových událostech v r. 1948 a změně politického režimu se stal ředitelem Jan Lindovský.

V 50. letech prošlo naše školství několika reformami. Od roku 1948/49 byla povinná školní docházka prodloužena z 8 na 9 let a měšťanka přejmenována na střední školu s povinnou závěrečnou zkouškou.

Školu v Hati 6.-9. roč. navštěvovalo 228 žáků:

  • 48 z Darkovic
  • 112 z Hati
  • 68 z Šilheřovic

Největší problém u zkoušek dělal žákům jazyk český. Úroveň byla velmi nízká, pravopis mizerný, většina dětí doma hovořila nářečím. Čeština jim činila stejné potíže jako ruština, která se stala povinným předmětem.

Školský zákon z roku 1953 uzákonil opět 8 letou povinnou školní docházku pod názvem Osmiletá střední škola v Hati. Tento model trval do šk. r. 1961/62, kdy byla zpětně zavedena 9 letá škola pod názvem ZDŠ.

V roce 1951 vznikla pionýrská organizace, která nesla jméno slezského básníka P. Bezruče. Budovatelské období socialismu neminulo ani školu v Hati. Učitelé museli být základní oporou veřejného a politického života v obci. Angažovali se v různých funkcích - ve Svazu československého sovětského přátelství, v Osvětové besedě, ve výboru KSČ apod.

Škola se neustále potýkala s nedostatkem prostor, červená budova 6.-9. tříd byla nedostačující  a bez oprav rok od roku chátrala. WC byla na dvorku, dílny na staré faře, vaření se vyučovalo ve sklepě pod učitelskými bytovkami (u zdravotního střediska), tělocvik na poště.

Už v roce 1931 (23.5) se v Hati uskutečnilo komisionální řízení, které rozhodlo o výstavbě nové školy. Plných 35 let museli haťští čekat. Teprve v červenci 1966 byla zahájena výstavba nové, 18 třídní školy.

Výuka v nové pěti pavilónové škole byla zahájena 15. 2. 1968. Samotný slavnostní akt otevření se pak konal na haťský odpust 22. a 23. 6 1968.

A škola začala psát novou historii.

Ředitelé školy: 1945-46 Bohuslav Kubalec  
  1946-48 Karel Homola
  1948-51 Jan Lindovský
  1951-52 Marie Chytilová
  1952-62 František Borumsky
  1962-63 Jan Navrátil

30 let – to je zlomek v historii času, avšak v životě školy je to dlouhá řada let, měsíců a dní, naplněných  bohatou a tvořivou prací.

Školou prošlo během těchto let okolo 1700 žáků, vystřídalo se 112 učitelů. Nová škola byla slibována občanům a žákům od vzniku měšťanské školy v r.1929.

Po válce žáků rychle přibývalo, ale nová budova byla stále v nedohlednu. Teprve v roce 1963 byl vykoupen pozemek státního statku a začalo se s výstavbou moderní pavilónové školy. Stavba trvala celých pět let. Konečně se stal sen skutečností. Vyučování v nových prostorách začalo 15.2.1968.

V polovině měsíce února byla ukončena stavba školy a slavnostně žáci pod vedením učitelů byli uvedeni do nových školních místností. Nástup byl filmován čsl.televizí a vysílán ve večerních televizních novinách. Byla to významná událost v dějinách haťské obce. Samostatná slavnost otevření nové školy se však konala teprve 23.6.1968. Z ústředních úřadů byl přítomen náměstek ministra školství s.Mudr. Havelka, později ministr pro tisk a informace. V nové škole se pracovalo příjemně, žáci měli  konečně tělocvičnu s dobrým sportovním vybavením. Také kabinety byly doplněny  novými učebními pomůckami. Škola dosahovala velmi dobrých výsledků. Pod vedením p. uč. K. Pandolarovského získalo družstvo žáků 1.místo v okresním kole házené a naše škola byla známá dobrými výkony i v dalších kolektivních sportech.

Učební výsledky už tak dobré nebyly. 24 žáků –tj. 5,2‘% propadalo.

Ve školním roce 1970/71 bylo zřízeno 10 doučovacích skupin z jazyka českého a z matematiky, větší pozornost byla věnována talentovaným žákům. Obojí přineslo úspěch. Hned v následujícím roce kleslo procento neprospívajících žáků na 3,3%, přišli i první úspěchy v okresních soutěžích. Brigita Dudková a Kamil Tyleček obsadili 3. a 4. místo v matematické olympiádě, Jan Rončka  1.místo ve fyzikální soutěži. Dagmar Smolková a Karin Tabačková vyhrály v recitační soutěži. Tyto úspěchy podnítily aktivitu dalších žáků. V roce 1974 navázali žáci 6.třídy družbu se slovenskou školou v Krajné Polaně u Dukly. Škoda jen, že po obou vzájemných návštěvách a několikaletém dopisování se tyto kontakty vytratily.

V témže roce se rozvinula na všech školách akce Kultura školám. Naši žáci od tohoto roku navštívili pravidelně 2-3 představení v Divadle loutek v Ostravě, starší žáci  pak absolvovali pěkné a poučné hudební a divadelní pořady v KD v Hlučíně. V roce 1977/78 byla definitivně zrušena třída na dolní Hati. V budově funguje dodnes mateřská školka.

Školní družina zahájila svou činnost 1.2.1977. Zpočátku  to bylo pouze jedno oddělení. Brzy se ukázalo, že družina je potřebná i na vesnici, a tak se 12.9.1977 se rozšířila o druhé oddělení. Družinu navštěvovalo 42 žáků. V roce 1983/84 byla dobudována a vybavena pracovna chemie a fyziky.

Počáteční nadšení z nové školy brzy vyprchalo a přidělávalo starosti především ředitelům,  jichž se během 30 let vystřídalo celkem šest.

Ředitelé školy:

  • 1963-70-Drahomír Suchánek
  • 1970-74-Ladislav Kalusek
  • 1974-78-Jan Tvarůžka
  • 1978-82-Norbert Tvrdý
  • 1982-95-Ivo Strádal
  • 1995-Mgr.Jan Hřivňák

Nádherně prosklené chodby, atria mezi pavilony, to je krásné na pohled, ale v praxi a tuhé zimě je to přímo katastrofa. Takové chodby nelze prohřát, totéž se dá říci o tělocvičně. Silné větry vanoucí od Štípek měly vliv na pokles teploty ve třídách. Utěsnění oken kovotěsem v zimě 1981/82 pomohlo jen částečně. O rok později byla provedena velká oprava kotlů ÚT. Ale definitivní obrat k lepšímu nastal teprve v poslední době, kdy obecní úřad přistoupil k radikálním změnám.V koncových třídách se zazdila polovina posledního okna a celá zadní stěna byla zateplena. Zazdily se též ľ prosklené části šaten a o prázdninách 1997 nastoupila stavební četa naposledy a tepelnou přizdívkou v chodbách učinila přítrž chladu, s nímž jsme se potýkali více než 20 let.

Škola byla v roce 2001 plynofikována.

Výchova je proces věčný, nikdy neukončený. Stále je co zdokonalovat, vylepšovat. Ve školním roce 1976/77 byla celostátně zavedena nová koncepce vzdělávání. Důraz byl kladen na tvořivou práci dětí. Množinová výuka v matematice měla podnítit přirozenou logickou bystrost žáků. V roce 1981/82 jsme měli naposledy 9.třídy a ZDŠ se změnila na ZŠ s osmi ročníky. První stupeň tvořila 1.- 4. třída, druhý pak 5.-8. třída. Z tohoto důvodu přešla od r.1979/80 na naši školu i 5.třída z Darkovic. Do výuky byly zavedeny povinně volitelné předměty a nepovinné cvičení z jazyka českého a matematiky. Žáci se mohli zdokonalovat a rozvíjet vlastní talent i v řadě kroužků – sportovním, výtvarném, hudebně dramatickém.

Žáci navštěvující cvičení z jazyka českého  vydávali od r 1978/79 do r.1992 časopis Haťské okénko, v němž zveřejňovali své vlastní literární pokusy. Od r.1966 byl časopis nahrazen Háďátkem, který informuje o současném životě a dění školy. A že jde o dění rušné, o tom není pochyb. Stačí nahlédnout do moderně vybavené učebny informatiky. Ta vznikla díky OÚ a štědrého přispění z řad místních sponzorů, za což jim patří naše uznání. Jejich zásluhou dostalo i školní hřiště v roce 1995/96 nový asfaltový koberec.

Po roce 1989 byla ve výuce dána větší volnost pedagogické tvořivosti učitelů. Učitel je povinen naplnit osnovy, časové rozvržení a doplnění učiva si pak volí sám. Nové učebnice se na trhu objevují jako houby po dešti a školy si mohou vybírat. Také celý systém vzdělávání došel změn. Naše škola od letošního roku zvolila alternativu Základní školy, která v tomto roce vstoupila už do 7.ročníku. Povinná školní docházka se od loňského roku, teď už definitivně , zvýšila na devítiletou.

Škola nikdy neusnula na vavřínech, přestože práce je stále více a je čím dál složitější. Předně nám ubývá žáků, „tahounů třídy“, kteří odcházejí do matematicky a jazykově specializovaných tříd na ZŠ v Hlučíně. Mnozí talentovaní žáci využívají možnost studia na 6 a 8 letých gymnáziích a v 6. a 8. třídě z naší školy odcházejí. Svými výsledky pak reprezentují další školy. Přesto dosahují naše děti dobrých výsledků, což dokazují úspěchy v řadě  olympiád a soutěží. Mezi ty, kdož v posledních letech výborně reprezentovali školu, patří David Kotlář, který v letech 1991-92 dvakrát po sobě vyhrál okresní kolo olympiády v dějepise a Kristýna Ostráková byla ve stejných letech hned za ním, tedy druhá. Oba reprezentovali okres dobře i v krajském kole v Olomouci.
V biologické olympiádě obsadila 1995/96 Jiřina Janišová 3.místo v okrese.I ona hájila barvy okresu  v krajském kole.

Dobrých výsledků za 30 let bylo hodně. Každý těší a motivuje žáky i učitele k další činorodé práci.

autor: Marta Rončková